Obytná zona
16.04.2013 10:31
Na dopravní komisi jsem se již mnohokrát setkal s požadavkem umístění značek IP 26 a a IP 26 b začátek a konec obytné zóny. Vytvoření obytné zóny se předkladatelům jevilo jako výborný nápad. Občané očekávají, že se v oblasti zásadně zpomalí provoz a značky umožní, aby si na komunikaci mohly hrát děti. Pojďme se tedy podívat, jak to s obytnou zónou ve skutečnosti je.
Pravidla silničního provozu
Dle § 39 zákona o provozu na pozemních komunikacích je obytná zóna zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou IP 26 a "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou IP 26 b "Konec obytné zóny". Takto označená oblast výrazným způsobem preferuje chodce a omezuje provoz motorových vozidel. V obytné zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 53 (například chůze po chodníku – chodník v obytné zóně neexistuje, chodí se po celé šíři komunikace). Hry dětí na pozemní komunikaci jsou v obytné zóně dovoleny.
Nejvyšší povolená rychlost je 20 km/h. Řidič musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit. V případě nutnosti musí zastavit vozidlo. V obytné zóně musí chodci, včetně hrajících si dětí, umožnit vozidlům jízdu. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Mimo vyznačená stání smí řidič zastavit jen na dobu nezbytně nutnou k nastoupení nebo vystoupení osob nebo k naložení či vyložení nákladu.
Při vyjíždění z obytné zóny na jinou pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci - dle § 23 zákona o provozu na pozemních komunikacích. To znamená, že značka IP 26 b "Konec obytné zóny" v tomto případě nahrazuje dopravní značku P4 "Dej přednost v jízdě!". V prostoru obytné zóny v místech neoznačených křížení komunikací i nadále platí pravidlo pravé ruky.
Oblast vhodná pro obytnou zónu
Z výše uvedeného vyplývá, že zamýšlené použití obytné zóny je hlavně v dopravně izolovaných oblastech, kterými neprochází komunikace obsluhující další lokality. V obytné zóně nejsou prakticky žádné další značky. Auto dává přednost chodci či hrajícímu si dítěti nebo jinému autu přijíždějícímu zprava. V obytné zóně se smí stát na pouze na místech, která jsou označena jako parkoviště. To v praxi znamená, že pro vybudování nejjednodušší obytné zóny tam, kde bude povoleno parkování, potřebujeme pruh komunikace široký minimálně 5.5 m v případě jednosměrného uspořádání (3 m na jeden jízdní pruh definuje § 27 zák. o provozu na pozemních komunikacích a 2.5 m na parkovací stání upravuje ČSN 736056) nebo 8.5 m v případě dvousměrného uspořádání. Potřebný pruh komunikace lze zredukovat na 3 m, respektive 6 m, pak se ale na komunikaci nesmí parkovat.
Návrh postupu, jak změnit oblast na obytnou zónu.
Výše uvedené jsem se pokusil shrnout do dále uvedených kroků, které musí udělat dotčená komunita, obec a další organizace státu:
- Občané navrhnou oblast, ze které chtějí udělat obytnou zónu a navrhované řešení popíší. Vhodné jsou nákresy do mapy katastru nemovitostí. Při návrhu vezměte na vědomí, že tam, kde je stávající komunikace užší než 8.5 m, se musí navrhnout její zjednosměrnění, či ulice bez možnosti parkování.
- Z katastru nemovitostí zjistěte, kdo je vlastníkem všech dotčených komunikací. U komunikací které nevlastní obec, doporučuji získat souhlas vlastníků s navrhovaným řešením obytné zóny. Seznamte komunitu s výhodami, ale i možnými úskalími změny. Problematické může být snížení rychlosti na 20km/h, zjednosměrnění některých ulic, možnost parkování na vyhrazených parkovacích stáních, respektive nemožnost parkování vůbec. Předpokládejte, že obec nemá dostatek finančních prostředků, aby hradila pořízení a instalaci dopravního značení na pozemcích, které ji nepatří. Vlastníci dotčených pozemků, pokud se s obcí nedohodnou jinak, musí souhlasit s případným spolufinancováním.
- Vypracovaný návrh předložte na Dopravní komisi obce. Kontakty na členy dopravní komise naleznete na stránkách obce, nebo přímo na obecním úřadě. Pokud komunita se změnou na obytnou zónu souhlasí, není moc důvodů, proč by Dopravní komise nevydala doporučující stanovisko zastupitelstvu obce.
- Návrh a jeho financování musí schválit obecní zastupitelstvo, které se může, ale taky nemusí, řídit doporučením Dopravní komise.
- Pokud obecní zastupitelstvo návrh schválí, požádá některého z pracovníku zastupitelstva, typicky místostarostu, aby nechal vypracovat projektovou dokumentaci, tak zvaný projekt DIO (Dopravně-inženýrské opatření).
- Pracovník zastupitelstva zašle dokumentaci k vyjádření na Dopravní inspektorát policie ČR Praha - venkov. Dopravní inspektorát s největší pravděpodobností provede obhlídku na místě.
- Pokud je vyjádření Dopravního inspektorátu kladné, zašle obec celou dokumentaci na Odbor dopravy Městského úřadu Brandýs nad Labem. Ten změnu finálně povolí nebo zamítne.
- V případě kladné reakce Odboru dopravy, obec objedná specializovanou firmu k realizaci vodorovného a svislého dopravního značení.
Od prvního návrhu řešení k instalaci vodorovného a svislého dopravního značení v lokalitě zcela jistě uběhne jeden rok, či více. Předpokládám, že seznámení obyvatel lokality s navrhovaným řešením, včetně získání potřebných souhlasů může trvat tři měsíce. Dopravní komise se obvykle schází jednou za dva až tři měsíce, zastupitelstvo obce zasedá jednou za měsíc. Je nutné počítat s minimálně šesti měsíci na vypracování projektové dokumentace DIO, vyjádření Dopravního inspektorátu, schválení Odborem dopravy Městského úřadu, výběru realizační firmy a vlastní výstavbu.
David Čáp